Přístupy, které využívám.
Satiterapie je integrativní psychoterapeutická škola (vytvořená Mirko Frýbou), která využívá všímavost (v páli sati, mindfulness) jako základního léčebného principu v rámci "na osobu zaměřené terapie" (Carl Rogers), dále integruje techniky psychodramatu (Jakob Levy Moreno) a focusingu (Eugene Gendlin) s budhistickou psychologií. V praxi jde o empatické naslouchání, podporu všímavosti v oblasti prožívání (emočního i tělesného), vědění a jednání. Terapeut zde vkládá pevnou víru v klientovu schopnost si dříve nebo později všimnout blahodárných a neblahodárných prvků ve vnitřním i vnějším životě a celým procesem ho pouze doprovází, aniž by radil nebo interpretoval.
Procesově orientovaná práce (POP, Arnold Mindell) se řadí mezi integrativní směry v psychoterapii. Jejím cílem je rozvíjet osobní uvědomění klientů ve vztahu k odsouvaným myšlenkovým obsahům, emocím, a zkušenostem, které je v životě ruší.
POP věří, že sny, symptomy, zdravotní i vztahové problémy v sobě nesou poselství, klíč k jejich vyřešení = k nezbytnému osobnostnímu, společenskému růstu. Poselství, které nás i naši rodinu, komunitu může učinit celistvějšími, plněji prožívat život a odpovídat nám na otázky Kdo jsem a Kam směřuji?
V centru pozornosti POP je podpora úplnosti lidských zkušeností a zážitků
a pomoc nedoceněným částem, potlačovaným zážitkům, aby se víc rozvinuly prospěšným způsobem. Neochota žít tyto odstrkávané, marginalizované části našich prožitků (identity) se nazývá hranice (naší identity).
V praxi jde o spojení se s "tím rušivým", s problémem přes prožitek a objevenou esenci integrovat do svého života.
Katatymně imaginativní psychoterapie (KIP) náleží mezi hlubinné psychoterapeutické metody vycházející na jedné straně z moderních psychoanalytických a psychodynamických teorií na druhé straně využívá imaginací (představ, denního snění), které jsou utvářeny a vedeny vnitřním emočním nábojem. Imaginovaný materiál je následně propracován, prohlouben a integrován. Praktický postup vypadá tak, že po krátké relaxaci nabídne terapeut motiv (např. louka, potok, vztahová osoba atd.). Tak jsou osloveny aktuální nálady, vědomé i nevědomé konflikty a rozvíjejí se na obrazné, symbolické rovině. Na rozdíl od nočního snu popisuje snící terapeutovi přímo v průběhu imaginace všechno, co se odehrává před jeho vnitřním zrakem. Tak může v průběhu imaginace terapeut pacienta provázet. Následně klient zpracovává imaginované obrazy výtvarně nebo písemně a obohacuje je svými dalšími nápady. V pohovorech se obsahy prožité, prozkoumané a propracované v imaginacích spojují s aktuálními konflikty a životními osudy s cílem integrovat je v biografickém kontextu.
Katatymně imaginativní psychoterapie se velmi osvědčila v léčbě neurotických, funkčních a psychosomatických obtíží, traumatu a poruch osobnosti.
Sandtray - poradenství "hrou" v písku - je metoda, která otevírá cestu neverbálnímu kreativnímu procesu v každém z nás. V chráněném a bezpečném prostoru, za použití figurek a malého pískoviště, klient vytváří trojrozměrný model svého vnitřního nebo vnějšího světa, problému. Díky konkretizaci v hmotném modelu (předmětným symbolem) lze problém, trápení nebo klientovy zdroje zkoumat a zkoušet něco nového, uzdravujícího. Klient má pro práci v pískovišti na výběr mnoho miniatur a figurek , které pocitově vybírá do svého modelu vnitřního nebo vnějšího světa, problému...
Sandtray je velice účinným primárně neverbálním nástrojem. Lze ho použít při práci s dětmi, mládeží i dospělými.
Přístup zaměřený na řešení (zkráceně SF z angl. "solution-focused", Insoo Kim Berg, Steve de Shazer) lze zařadit do velké rodiny tzv. systemických či lépe postmoderních přístupů. Jak název napovídá, zaměřuje se na spoluvytváření řešení místo podrobných analýz problémů a jejich příčin.
SF terapeut s klientem vypracovávají řešení tak, že nejprve v dialogu vytvoří podrobný popis toho, jak se klientův život změní, až problém zmizí a místo toho přijde něco, co klient chce nebo potřebuje. Terapeut a klient pak pečlivě procházejí klientovy životní zkušenosti a chování a objevují různé zdroje potřebné ke vytvoření praktického a udržitelného řešení, které klient může snadno (po krůčkách) realizovat. Tento proces obvykle zahrnuje identifikaci a zkoumání předchozích "výjimek", např. období, kdy se klient úspěšně vyrovnal s předchozími obtížemi a výzvami nebo je řešil. V procesu rozhovoru, který je ze své podstaty respektující a praktický, terapeuti SF a jejich klienti důsledně spolupracují při určování cílů odrážejících klientovy nejlepší naděje a při vytváření uspokojivých řešení.
Hypnoterapie je terapeutická metoda, která kombinuje prvky hypnózy a terapie ke změně myšlenek, emocí nebo chování. Během hypnoterapie se klient dostane do stavu hluboké relaxace, což umožňuje terapeutovi pracovat s jejich podvědomím k dosažení pozitivních změn nebo řešení problémů, jako jsou například fobie, návyky nebo úzkost. Terapeut využívá hypnoterapii k podpoře klienta při dosahování konkrétních cílů nebo překonávání obtíží.