Zrození monstra: Pohled do nitra masových střelců

Toto je stručný přehled prezentace: https://youtu.be/1CK9JAVgpNs , kterou jsem vytvořil po střelbě na Filozofické fakultě 21. prosince 2023, kdy jsem působil na katedře psychologie jako externista a přirozeně mě tato situace zasáhla. Měl jsem pak potřebu se ponořit do tématu a více mu porozumět.
Masové střelby se v posledních desetiletích staly globálním problémem, který budí obavy i otázky. V prezentaci se zabývám otázkami: Co vede jedince k tak hrůznému činu? Jaké faktory přispívají k tomu, že se někdo rozhodne vzít do rukou zbraň a zabíjet nevinné?
Co je masová střelba?
Podle definice Výzkumné služby Kongresu USA (2015) se za masovou střelbu považuje situace, kdy jsou během jedné události zavražděny nejméně čtyři osoby střelnou zbraní (nepočítaje pachatele) na veřejném místě či v jeho těsné blízkosti. Tento typ násilí nelze přičítat gangům, drogové trestné činnosti nebo domácímu násilí.
Kořeny násilí: Dětství plné traumat
Mnoho masových střelců mělo těžké dětství, které bylo poznamenáno:
Psychickým nebo fyzickým týráním
Sexuálním zneužíváním
Životem v dysfunkční rodině (násilí, závislosti, duševní choroby u rodičů)
Studie ukazují, že 62 % respondentů v České republice zažilo alespoň jednu negativní zkušenost v dětství a 10 % z nich se setkalo se čtyřmi nebo více typy těchto traumat.
Naopak pozitivní rodinné vztahy, podpora učitelů, trenérů či vrstevníků a stabilní pravidla v životě dítěte mohou mít ochranný vliv nebo zmírnit dopad negativních zkušeností na další vývoj člověka.
Duševní zdraví a krize jako spouštěč
Ačkoliv duševní onemocnění hraje v některých případech roli, nelze říct, že každý člověk s diagnózou je potenciálním masovým vrahem. Podle výzkumu The Violence Project:
59 % střelců mělo nějakou historii duševního onemocnění
27 % trpělo poruchou myšlení
29 % dříve absolvovalo psychologické poradenství
Kromě duševních nemocí hrají významnou roli také akutní krize, jako je rozchod, finanční problémy nebo šikana. Typické varovné znaky u pachatelů zahrnují zvýšenou agitaci, izolaci, paranoiu, prudké změny nálady a depresi.
Motivace masových střelců
Motivy pachatelů bývají různorodé, ale mezi nejčastější patří:
Domácí či vztahové konflikty (30 %)
Problémy v zaměstnání (23 %)
Mezilidské konflikty (20 %)
Nenávistné postoje vůči skupinám či společnosti (19 %)
Psychóza (19 %)
Právní problémy (13 %)
Touha po slávě a uznání (7 %)
Pocit oprávněnosti a změna v myšlení
Masoví střelci často sdílejí společný psychologický profil spojený s pocitem oprávnění. Jak popisuje Michael Kimmel ve své teorii "nároku poškozených", tito jedinci věří, že jim společnost nebo konkrétní skupina odepřela výhody, které si myslí, že jim náleží. Tento pocit křivdy se postupně přeměňuje v nenávist:
Sebenenávist: "Nenávidím sebe.", "Jsem k ničemu."
⇛ Nenávisti ke světu a lidem obecně nebo specificky: "Nenávidím je a to, co představují.", "Oni za to mohou."
Tato změna v myšlení, často doprovázená izolací a ztrátou kontaktu s realitou, vede k vytvoření "monstra", které je ochotné jednat extrémním způsobem.
Masoví střelci a sebevražedné tendence
Statistiky ukazují, že velké procento střelců svůj čin spojuje se sebevražednými sklony:
31 % mělo sebevražedné myšlenky před útokem
40 % se pokusilo o sebevraždu během útoku
59 % zemřelo na místě činu, často vlastní rukou nebo zásahem policie
Vliv médií a nakažlivost násilí
Fenomén napodobovatelů" ukazuje, že mediální pokrytí masových střeleb může inspirovat další útočníky. Zásady odpovědného zpravodajství proto doporučují:
Nezveřejňovat jména a fotografie pachatelů
Nestigmatizovat duševně nemocné
Informovat o útocích objektivně, ale bez senzacechtivosti
Prevence: Jak zastavit masovou střelbu?
Neexistuje jednoduché řešení, ale některé klíčové kroky mohou pomoci:
Krizová intervence – včasná pomoc osobám v psychické krizi
Podpora duševního zdraví – snadný přístup k odborné péči
Sociálně-emoční vzdělávání – posílení odolnosti dětí proti šikaně a stresu
Zodpovědná regulace zbraní – přísnější kontroly a prevence jejich zneužití
Závěr
Masové střelby jsou výsledkem složité kombinace faktorů – traumatického dětství, psychických problémů, osobních krizí i snadné dostupnosti zbraní. Chceme-li těmto tragédiím předcházet, musíme se zaměřit na prevenci, podporu duševního zdraví a odpovědný přístup médií ke zpravodajství.